Název rubriky styling | archi tour
Název článku

Střecha automobilového světa

Podtitulek Lingotto – závody Fiat
   

Autor článku

Pavel Hrubý

 

architekt | designér

 

 

Investor

FIAT (Fabbrica Italiana Automobili Torino)

Architekt

Giacomo Mattè Trucco (1869 – 1934)

Lokace

Itálie | Turín | Via Nizza

Chronologie

1915     zahájení stavby

 

1921     dokončení stavby

 

1982     uzavření budovy

 

1989     začátek rekonstrukce

 

1994     ukončení rekonstrukce

 

 

Name of the rubric

styling | archi tour

Article title The Roof of the Automotive World

Subtitle

Lingotto – FIAT Works

 

 

Autor of the article

Pavel Hrubý

 

architect | designer

 

 

Investor

FIAT (Fabbrica Italiana Automobili Torino)

Architect

Italy | Torino | Via Nizza

Location

Giacomo Matte Trucco (1869 – 1934)

Chronology

1915   Initialization of structure

 

1921   Completion of structure

 

1982   Closing of the building

 

1989   Beginning of reconstruction

 

1994   Completion of reconstruction

 

 

Historie automobilky FIAT se začala psát 11. července 1899. Právě tehdy italský průmyslník Giovanni Agnelli společnost založil. Inspiraci pro firemní sídlo našel ve Spojených státech amerických, kam podnikl cestu o několik let později. Výsledkem byla v mnoha směrech unikátní stavba tehdy největšího automobilového závodu na světě.

 

Lingotto, jak se budově říká, bylo zbudováno v Turíně, v severoitalském kulturním a ekonomickém centru s populací 900 000 obyvatel a dějišti XX. zimních olympijských her. Samotný komplex závodu Fiat vyrostl v letech 1915 až 1921 na pozemku o rozloze 40 hektarů asi čtyři kilometry od samotného historického jádra metropole. Jeho přesnou pozici určíte pomocí zeměpisných souřadnic +45°1'55,0", +7°39'55,0".

 

Investorovy představy proměnil v realitu italský architekt Giacomo Mattè Trucco. Jeho ztvárnění se stalo výjimečným příkladem industriální architektury začátku 20. století. Konstrukce celé budovy byla navržena ze železobetonu, v Evropě tehdy použitém jen u několika málo realizací, nikdy ovšem v tak rozsáhlém měřítku. Materiál a konstrukce se v autorově rukopise staly nápadným výrazovým prvkem.

 

Soubor několika budov je charakteristický jednoduchými hmotami členěnými pouze pravidelným rastrem okenních otvorů. Nejpozoruhodnější součástí komplexu je bezesporu ústřední pětipodlažní 500 metrů dlouhý objekt. Jeho dva rovnoběžné trakty jsou propojeny komunikačními prostory a na obou koncích ukončeny šroubovitými nájezdovými rampami. Automobily jimi mohly vystoupat až k jedinečné testovací dráze situované na střeše ve výšce 21,3 metrů nad úrovní okolního terénu. Přímo na hranici přiléhající příjezdové komunikace ve východní části pozemku bylo umístěno administrativní a správní centrum, jižním směrem pak obrovitá lisovna a západně na dosah železniční dráhy byly orientovány rozsáhlé parkovací plochy. Areál se mohl pochlubit nejdelší výrobní linkou v Evropě, kterou měli vedoucí pracovníci možnost kontrolovat, aniž by museli vystoupit ze svého vozu.

 

V sedmdesátých letech již budova nedokázala nadále plnit nároky kladené na zvyšující se objem výroby a v roce 1982 v ní byla produkce zastavena. Náročná rekonstrukce vedená italským architektem Renzem Pianem (Renzo Piano Building Workshop) v letech 1989 až 1994 změnila původní funkci komplexu a dala vzniknout moderní víceúčelové stavbě zahrnující hotel, koncertní sál, divadlo, konferenční nebo kancelářské prostory a komerční plochy.

 

Pro svá tehdy nevídaná pokroková řešení byla stavba slavného turínského závodu nazývána „Cathedral of Technology“ (Chrám techniky), za šedesát let existence ji opustilo na osmdesát rozličných modelů a dnes její ještě nedávno opuštěné zdi slouží veřejnosti. Moderní výrobní haly automobilky Fiat se přesunuly jen dva kilometry západně od budovy Lingotta.

 

 

The history of the FIAT car factory had begun to be written on the 11th July 1899. At that time the Italian industrialist Giovanni Agnelli had established the company. He found the inspiration for the company’s head quarters in the United States of America, where he made a trip a few years later. The result was a unique building of the biggest automotive car factory at that time.

 

The Lingotto, the name of the building, was built in Torino, in a northern italic cultural and economic center with a population of 900 000 and the setting for the XX. Winter Olympic Games. The Fiat complex itself had grown from 1915 to 1921 on a plot expanded up to 40 hectares, about 40 km from the centre of the historical metropolis. The accurate position using geographic coordinates is +45°1'55,0", +7°39'55,0".

 

The investor´s vision came to life thanks to the Italian architect Giacomo Mattè Trucco. His rendering has become a unique example of industrial architecture at the beginning of the 20th century. The construction was made of reinforced concrete, used only slightly in Europe on only a few realizations. Never though on such a huge scale. Materials and constructions have become an attractive element under the hands of this author.

 

The set of numerous buildings is characteristic with its basic masses structured with ordered windows. The most interesting part of the complex is the head-quarters, which is a five story, 500m long object. Its two parallel aisles are connected with communication quarters and ended with spiral drive-up ramps on both ends. The cars could ascend to a unique test track situated on the roof at a height of 21,3m above the terrain level around the building. The administrative and management office was situated on the edge of the clinging driveway at the east side of the building and a huge pressing plant was placed on the south, and west to the railways was a huge parking lot. The factory was proud with the longest production line in Europe, which was calibrated by the employees without even getting out of the car.

 

In the seventies, the building wasn’t able to fulfill the needs due to the increasing rate of production and in the year 1982 production was stopped. The difficult reconstruction lead by the Italian architect Renzo Piano (Renzo Piano Building Workshop) in the year 1989 to 1994 has changed the original function of the complex and made it a modern, multipurpose building with a hotel, concert hall, theatre, conference hall, office quarters and commercial space.

 

Because of the unusual progressive solutions, the building of the famous Torino production plant was named “The Cathedral of Technology”. For over eighty years, eighty different models have come out of this plant and even today the vehicles are still utilized by the public. The modern production plants of the FIAT Company have moved just two kilometers west of the Lingotta building.

 
 
 
 
 

Název rubriky

fin | Jeep Willys

Název článku

Voják z povolání

Podtitulek Jeep Willys
   

Autor článku

Pavel Hrubý

 

architekt | designér

 

 

Místo původu

USA | Ohio | Toledo

Chronologie

1925               založení firmy Willys-Overland

 

1940 | 05         vypsání soutěže na armádní zakázku

 

1940 | 11         dodání prvního Willysu MA

 

1941 | 07         zahájení výroby modelu Willys MB a Ford GPW

   

Name of the rubric

fin | Jeep Willys

Article title Professional Soldier
Subtitle

Jeep Willys

   
Autor of the article Pavel Hrubý
  architect | designer

 

 

National origin

USA | Ohio | Toledo

Chronology

1925                Founding of Willys-Overland

 

1940 | 05          Start of tender for military commission

  1940 | 11          Delivery of the first Willys MA
 

1941 | 07          Start of production of the Willys MB model and Ford GPW

 
 

Označení Jeep se poprvé objevilo ve spojitosti s vojenským automobilem Willys na začátku 2. světové války. Jeho původ není jasný, dnes je ale jménem automobilky i synonymem pro lehká terénní vozidla.

 

Výrobce této terénní automobilové legendy působí na trhu již od roku 1925, kdy jej John North Willys založil. Příchodu průlomového modelu své značky se už ale nedočkal, zemřel násilnou smrtí v roce 1935. Výběrového řízení na dodání lehkého automobilu s pohonem všech čtyř kol, vypsaného armádou Spojených států v roce 1940, se zúčastnily automobilky Willys, Ford a Bantam.

 

Zakázku získala firma Willys, která pod vedením hlavního inženýra Delmara Roose zkonstruovala v požadované extrémně krátké době vůz tehdy pojmenovaný Quad. Jeho předností byl zejména výkonný motor „Go Devil“ se 46 kW (63 koní) a příznivá cena 739 dolarů za kus. Karoserie dlouhá 3360 mm a široká 1580 mm dokázala pojmout čtyři osoby. Nízká pohotovostní hmotnost 1045 kg, světlá výška 203 mm a minimální přesahy byly zárukou snadné průchodnosti v terénu i s užitečnou hmotností do 363 kg. Do konce války vyrobil závod Willys přes 360 000 vozů. Závod Ford, který se na výrobě spolupodílel, opustilo dalších téměř 280 000 prakticky identických exemplářů označovaných GPW.

 

Válka Jeep Willys prověřila dostatečně, produkce proto po roce 1945 na osvědčenou koncepci navázala a následující modely upravila i pro civilní účely. Charakteristické rysy téměř sedmdesát let starého předchůdce jsou součástí DNA značky Jeep do současnosti.

 

 

The brand Jeep had first appeared in connection with the military vehicle Willys at the beginning of the Second World War. Although its origin is unknown, it is the symbol of the car company and a synonym of light terrain vehicles.

 

The producer of this car legend has been on the market since 1925, when it was founded by John North Willys. He never lived to see the breakthrough of any of his models. He died violently in 1935. The tender for a light car with four-wheel drive, issued by the United States Army in 1940, was between Willys, Ford and Bantam.

 

The commission was given to Willys and led by its main engineer Delmara Roose. It was constructed very quickly due to a short deadline and received the name Quad. One of its biggest qualities was the high performance engine. The powerful Go Devil with 46 kW (63 PS) and a nice price of 739 USD each. The body being 3,360 mm long and 1,580 mm wide could site four passengers. A low kerb weight of 1,045 Kg and a clear height of 203 mm made the car, with minimal body over-hangings, very capable of passing through heavy terrain. Even when being able to carry 363 Kg. Willys’ factory produced over 360,000 vehicles. Ford concern, which took part in the production, made an initial 280,000 practically identical specimens marked the GPW.

 

The War tested the Jeep Willys sufficiently. After 1945, the production of the fully trailed concept followed and the models were modified for civil use. The characteristic outlines of the nearly sixty year old ancestor are a part of the DNA Jeep implements even today.  

 
 
fotografie lze zvětšit do pohledové velikosti / photos are presented in a detail