Automobilka Mercedes-Benz nikdy radikálně design svých vozů neměnila. Model od modelu vždy precizně rozvíjela k dokonalosti tak, jak to její zákazníci vždy očekávali. I to je bezpochyby jeden z důvodů, proč zůstává na špičce svého oboru už od dob svého založení.

Pro firemní stánek Pařížského autosalonu 2008 si výrobce s trojcípou hvězdou ve znaku připravil pod vedením nového šéfdesignéra Gordena Wagenera vzrušující koncept Fascination. Středně veliký automobil je nositelem neobvyklého karosářského provedení - dvoudveřového kombi známého pod označením „Shooting Brake“.

Široká a nízká stavba karosérie, agresivní příď, vyvážené proporce, sebejisté linie a pečlivě zpracované detaily ztělesňují lákavou představu automobilu s nemalými sportovními ambicemi. Elegantní boční siluetě dodávají na impozantnosti bezrámové dveře, absence B sloupků a možnost zcela stáhnout veškerou okenní výplň. Netradiční výhled slibuje i bohatě prosklená střešní část plynule se svažující do mohutné zádi. Pod protaženou kapotou je uložen dieselový čtyřválcový agregát o objemu 2,2 litru s výkonem 204 koňských sil. Charakter vozidla podtrhují brilantně ztvárněná litá kola.

Prosvětlený vnitřní prostor poskytuje dostatek místa čtyřem dospělým cestujícím. V interiéru je užita precizně zpracovaná bílá a hnědá kůže, dřevo Amerického ořechu, hliník a chrom.

Nelze pochybovat, že jde skutečně o příslušníka rodiny stuttgartské značky. Přesto vyjadřuje velmi progresivní názor, jak lze originálně rozvinout osobité prvky současných modelů v nové přitažlivé tvarosloví. Již řada předchozích studií ukázala, že Mercedes-Benz k podobnému stylovému výrazu dlouhodobě směřuje a pozvolna se stává jeho krevní skupinou. Celý koncept Fascination by se v sériové podobě mohl objevit pouze v případě kladných ohlasů potencionálních zákazníků. Některé jeho rysy ale budou zcela jistě přejímány připravovanými modely a to počínaje chystanou typovou řadou E.

popis fotografie - V podlaze rozměrného a velkolepě řešeného zavazadlového prostoru ze dřeva Amerického ořechu je integrován stolek, chladnička a další úložné schránky.   

wow design box - Karosářské řešení „Shooting Brake“ konceptu Mercedes-Benz Fascination není v automobilovém světě zcela ojedinělé. V minulosti již bylo k vidění u modelu Volvo 1800 ES, Reliant GTE, Volvo 480 nebo BMW Z3 Coupé.

Mercedes-Benz motor works have never changed the design of their cars radically. A model after a model would be always developed to a perfection as expected by the customers. Undoubtedly, this is one of the reasons why it remains at the top of the field since its establishment.

For the company stand of 2008 Paris Motor Show, the manufacturer with a triangular star in their emblem, under a lead of the new chief designer Gorden Wagener, prepared an exciting Fascination Concept. Medium large automobile bears an unusual bodywork design – a two-door Shooting Brake.

Wide and low construction of the body, an aggressive fore, balanced proportions, confident lines and carefully processed details personify the attractive imagination of a car with a considerable sports ambitions. The elegant side silhouette is pepped up by frameless doors, an absence of B pillars and an option to roll down all window panel entirely. Nontraditional view is also promised by richly glass roof part gradually sloping to the mighty rear. Under an elongated cowling there is a diesel four-cylinder unit with volume 2,2 l with output of 204 HP. The car´s character is underlined by brilliantly shaped light-alloy wheels.

The lighten inner space provides enough space to four adult passengers. In the interior a precisely processed white and brown leather is used, wood of an American nut, aluminium and chrome.

No doubt this is a member of the Stuttgart brand family. Although, it expresses a very progressive belief how to develop individual elements of current models in a new attractive morphology originally. Many of previous studies have shown that Mercedes-Benz is oriented to the similar style expression long-time and slowly it takes on the same language. The whole Fascination Concept in a batch production could only come up in case of positive response of potential clients. Some of its features will surely be taken over by prepared models, starting by the prepared E type range.

photo description - In the decking of a large and magnificently solved boot made of an American nut wood there are table, fridge and other storage spaces integrated.

wow design box - The “Shooting Brake” bodywork solution of the Mercedes-Benz Fascination Concept is not a solitary in the world. In the past we could experience it at the models of Volvo 1800 ES, Reliant GTE, Volvo 480 or BMW Z3 Coupe.

Název projektu

autobusové centrum RATP

Investor

RATP - Régie autonome des transports parisiens

Lokace

Francie | Thiais | Rue du Bas Marin 12

Architekt

ECDM - Emmanuel Combarel | Dominique Marrec

Chronologie

2003 | 12     získání zakázky

2006 | 02     odevzdání zakázky

2007 | 06     dokončení výstavby

Name of the project

The RATP bus centre

Investor

RATP - Régie autonome des transports parisiens

Location

France | Thiais | Rue du Bas Marin 12

Architect

ECDM - Emmanuel Combarel | Dominique Marrec

Chronology

2003 | 12     got the commission

2006 | 02     got ower the commission

2007 | 06     realization finished

Investorem projektu autobusového centra je francouzská společnost RATP (Régie autonome des transports parisiens), provozovatel pařížské veřejné dopravy. Její osvícený přístup dal vzniknout stavbě s netradičním architektonickým výrazem, která se dnes zpětně podílí na utváření image společnosti.

Zcela nová administrativní budova je správním střediskem všech autobusových spojů jižní a východní části francouzské metropole. Pro představu, v péči má každodenně na tři sta autobusů a na osm set řidičů. Situována je v předměstské části Thiais, něco přes sedm kilometrů jižně od pomezí historického centra. Leží na okraji komerční zóny v bezprostředním sousedství mezinárodního letiště Orly. Přesnou pozici můžete nalézt za pomoci zeměpisných souřadnic - 48°45'16N 02°23'12E.

Návrh vypracoval tamní architektonický ateliér ECDM, jehož zakládajícími členy byli v roce 1993 architekt Emmanuel Combarel a architektka Dominique Marrec. Na studii a následném projektu autobusového centra v Thiais spolupracovali v období od prosince 2003 do února 2006. Výtavba v celkové hodnotě mírně převyšující tři a půl miliónu euro byla dokončena už v červnu následujícího roku 2007. Objekt převzal některé funkce rušené zástavby a doplnil areál původní autobusové centrály. V rámci pozemku zůstaly zachovány dřívější plochy vnějších parkovacích stání i obrovitá garážová hala. 

Autorským záměrem bylo splynutí objektu s industriálním prostředím. Tvůrci proto budovu zahalili do materiálu, který se v okolí nachází prakticky na každém kroku. Nekonečné plochy asfaltu se tak zdeformovaly v obvodové stěny s oblými hranami, komunikace a parkovací stání plynule přešly v povrchy fasádního pláště. Strohost materiálu oživují jen rozsáhlé výřezy vyplněné zářivě žlutým, oranžovým, zeleným nebo modrým zasklením. Asfalt ale ve skutečnosti železobetonovou nosnou konstrukci autobusového centra nepokrývá. Jeho podobu suplují 30 mm silné desky vyráběné z jemnozrnného betonu doplněného o organická vlákna. Na trhu jsou známé pod obchodním označením Ductal a jsou výhodné pro tvarovou stálost a vysokou odolnost proti mechanickému poškození. Pravidelná struktura válcových výstupků na jejich povrchu evokuje stavebnici Lego a zvyšuje vizuální hodnotu materiálu.

Čtvercový půdorys o délce strany pětatřicet metrů a dvě nadzemní podlaží, do kterých je budova horizontálně rozdělena, odpovídají získané podlažní ploše 2450 m2. Vnitřní dispozice je navržena především účelně s ohledem na vysoký pohyb osob. Přestože je členěna na relativně malé místnosti, díky středovému atriu, působí velmi transparentně a prosvětleně. Orientaci v prostoru a zpestření pracovního prostředí mohou navíc pozitivně ovlivňovat již zmíněné barevně foliované otvory. Nosná konstrukce je železobetonová.

Autobusovému centru bych ze svého pohledu vytkl poněkud fádní okolní prostředí i poněkud přílišnou uzavřenost vůči exteriéru. Tyto dva aspekty jsou na sobě do určité míry závislé. Někomu by se mohla zdát i docela nepraktická absence „hlavního“ vstupu nebo alespoň jeho viditelné zdůraznění. Naopak bych rád poukázal na příkladný koncepční přístup k návrhu, originální vybavení interiéru a kvalitu provedení. V neposlední řadě oceňuji kontrast použitých materiálů, barev, struktur, intenzity osvětlení...

The investor of the bus centre project is the French company of RATP (Régie autonome des transports parisiens), the operator of Parisian public transport. Its enlightened approach has given rise to a construction with non-traditional architectonic looks which, today, has an impact on the company image forming by return.

The entirely new administration building is an administrative center of all bus lines of the south and eastern part of the French metropolis. For imagination, it looks after about 300 buses daily, including 800 drivers. It is situated in the suburban part of Thiais, something over seven kilometers south from the historical center boundary. It lies at the edge of commercial zone in a proximity of the Orly international airport. The exact position may be found via geographic coordinates - 48°45'16N 02°23'12E.

The design was developed by the local ECDM architectonic atelier which was established in 1993 by the architects Emmanuel Combarel and Dominique Marrec. They were working together on the study and the consequent project of the Thiais Bus Centre during December 2003 to February 2006. The construction in the total costs slightly above 3,5 million Euros was completed in June of the following year already, in 2007. The object has taken over a few functions of the abolished buildings and filled in the area of the original bus central office. Within the lands, the former spaces of the outer parking and the large garage hall have remained.

The authors´ intent was a communion of the object with the industrial environment. The designers then covered the building in to the material occurring on each step in the neighborhood practically. Endless asphalts areas thus have deformed in to external walls with round edges, the communication and parking have gradually moved on the surfaces of the facade shell. Material curtness is brightened only by large cuts filled in by radiantly yellow, orange, green or blue glass. But for real, the asphalt does not cover the reinforced concrete supporting structure of the bus centre. Its form is stood in by 30 mm thick boards made of fine concrete added with organic fibres. At the market, they have been known as Ductal trademark and are good for shape steadiness and high resistance against a mechanic damage. The regular structure of cylindrical overhangs on its surface evokes the Lego construction set and increases the visual value of the material.

The square plot with a side length 35 m and two above-ground floors, into which the building has been divided horizontally, make the gained floor area 2.450 m2. The internal lay-out is designed mainly practically with a view to high personnel move. Despite it is divided in relatively small rooms, thanks to the central atrium, it makes a transparent and bright impression. The orientation in space and the variety of working environment may be also influenced by the already mentioned color foil apertures. The supporting structure is made of the reinforced concrete.

From my point of view, I would reproach the bus centre a certain gray surroundings and also a too much reserve towards the exterior. These two aspects are dependant to a certain extent. Somebody could find quite impractical the absence of the “main” entrance or at least its visible accentuation. On the other hand I would like to point out an exemplary conceptual approach to the design, original interior fittings and the design quality. Not least I appreciate the contrast of the used materials, colors, structures, lights intensity …

Cesta za obzor

Škoda 706 RTO

Autor článku

Pavel Hrubý

architekt | designér

Místo původu

Československo | Vysoké Mýto

Výrobce

Karosa | národní podnik

Motor

Škoda 706 | 118 kW

Chronologie

1956     prototyp

1958     zahájení výroby

National origin

Producer

Karosa | national enterprise

Engine

Škoda 706 | 118 kW

Chronology

1956     prototype

1958     start of the production

Před padesáti lety se Škoda 706 RTO objevila a na více než čtvrt století se stala součástí našeho každodenního života. S jejím příchodem se nejen zásadně proměnil autobusový vozový park Československa, ale i úroveň naší veřejné dopravy.

Vzhled autobusu je návrhem českého designéra Otakara Diblíka, který ho obdaroval charakteristicky oblými tvary a bohatě prosklenou karosérií. Veřejnosti se představil ve fázi prototypu na strojírenském veletrhu v roce 1956, sériová podoba byla známá o dva roky později. Jeho označení nese jméno výrobce pohonné jednotky (Škoda) a zkratku RTO tvořenou počátečními písmeny slov Rámový, Trambusový a Osobní. Národní podnik Karosa ve Vysokém Mýtě opustilo v průběhu následujících čtrnácti let téměř 14.500 kusů tohoto typu. Další část výroby pocházela z továrny SVA Holýšov nebo v rámci licenční výroby ze závodu Jelcz v Polsku.

Typ RTO vznikal ve třech základních modifikacích – městské verzi (MTZ), meziměstské linkové (CAR) a meziměstské dálkové (LUX). Šířka autobusu dosahovala dvou a půl metru, výška se blížila třem a délka jedenácti metrům. Srdcem autobusu byl naftový šestiválcový motor o objemu 11.781 cm3 (118 kW) uložený podélně nad přední nápravou. Maximální rychlost (65-85km/h), spotřeba paliva (22-28 l/100km) a obsaditelnost cestujícími se lišila dle provedení. Pohotovostní hmotnost činila 9,2t, užitečná se pohybovala okolo 6,5t.

V jediném exempláři vzniklo kloubové provedení Škoda 706 RTO-K nebo luxusní koncept „Bruselák“ prezentovaný na světové výstavě Expo 58.

Přestože Škoda RTO neměla v tehdejším Československu žádného přímého konkurenta, její kvalita a nadčasovost dalece přesáhla rámec země původu. Objevila se na všech městských, meziměstských i dálkových domácích spojích, ale i na území Afghánistánu, Bolívie, Egypta a linkách států RVHP. Tam byla jeji kvalita prověřena často mnohem tvrdšími podmínkami.

Fifty years ago Škoda 706 RTO came up and remained a part of our daily lives for more than quarter of a century. By its appearance not only the bus fleet in the Czechoslovakia changed fundamentally but also the level of our public transport.

The looks of the bus is a design of the Czech designer Otakar Diblík who had gifted it characteristic round proportions and generously glassed body. It was presented to the public in the stage of a prototype at the engineering fair in 1956, the batch production was known two years later. Its mark carries the name of the manufacturer of the driving unit (Škoda) and the RTO abbreviation made by the initials of the words Rámový (Frame), Trambusový (COE vehicle) and Osobní (Personal). Nearly 14.500 pieces of the type in 14 years left the plant of the Karosa national enterprise in Vysoké Mýto. Within the license it was also produced in Jelcz plant in Poland.

The RTO type was formed in three basic modifications – urban version (MTZ), interurban lines (CAR) and interurban long-distance (LUX). The heart of the nearly 11 m long bus was a diesel six-cylinder motor with volume 11.781 m3 (118 kW) placed along above the front axle.

In the only piece an articulated version of Škoda 706 RTO-K was made, or a luxury concept “The Brussels” presented at the Expo 58 world fair.

Although Škoda RTO did not have any direct rival in the then Czechoslovakia, its quality and timelessness overreached far the borders of the country origin. It came up to all urban, interurban and long-distance domestic lines, and also in Afghanistan, Bolivia, Egypt and RVHP (Council for Mutual Economic Assistance) countries. There the quality was tested in much more difficult conditions.