BMW tower

Klient

BMW | Německo

Karl Schwanzer | Rakousko

1972     dokončení realizace

2004 – 2006      rekonstrukce

Realizace projektu futuristicky vyhlížející budovy správního sídla automobilky BMW byla dokončena v roce 1972. Na tehdejší dobu velmi pokrokovou stavbu s dodnes nadmíru současným architektonickým výrazem navrhl rakouský architekt Karl Schwanzer. Přisoudil jí charakteristický vzhled, pro který je známá jako „čtyřválec“. Svým tvarem symbolicky odkazuje na úspěšnou éru rozvoje značky v šedesátých letech minulého století. Tehdy na trh BMW uvedlo středně velké modely poháněné právě čtyřválcovými motory.

Termín dokončení budovy nemohl být naplánován lépe. Siluetu Mnichova BMW tower doplnila v plné kráse právě v době, kdy bavorská metropole hostila dvacáté letní olympijské hry. Sportovní areál typický originálním zastřešením a 291 metrů vysokou televizní věží je v bezprostředním sousedství areálu automobilky. Rozsáhlý tovární komplex se rozrůstá čtyři kilometry severně od centra města od roku 1922. Administrativní budova je jeho součástí a byla situována na jeho okraji.

Věž o průměru 52,3 metru se vypíná do výšky 101 metrů. Její tělo je tvořeno čtyřmi identickými vertikálními válci úhlopříčně situovanými po obvodu středového jádra. Horizontálně je rozčleněna do dvaadvaceti podlaží. Interiér osmnácti z nich je řešen jako otevřený prostor v podobě velkých kancelářských sálů určených až pro 1500 zaměstnanců. Pracovní prostředí využívá maximálního přístupu přirozeného světla, veškeré zázemí je umístěno uvnitř dispozice. Fasáda s vnějším hliníkovým pláštěm je rovnoměrně poseta rozměrově i tvarově identickými otvory okenních výplní.

Za zmínku stojí pozoruhodná konstrukce stavby i neobvyklý postup při realizaci. Jednotlivá patra nespočívají svou hmotností na terénu, jak je obvyklé, ale jsou zavěšena na železobetonovém středovém jádru. Jeho vnitřní prostor je využit pro instalaci výtahů a schodišť. Právě tento centrální pilíř byl zbudován nejdříve. Jednotlivé etáže byly zhotovovány v přízemí a na určené místo hydraulicky vyzdviženy a zavěšeny. Osazovány byly sestupně shora dolů. Na vrcholu věže jsou viditelně přiznané monumentální nosné prvky osazené rozměrnými firemními znaky. V roce 1999 byl objekt zařazen na seznam historických památek. Období v letech 2004 až 2006 bylo ve znamení jeho kompletní rekonstrukce, po které byl opět zpřístupněn užívání.

V těsné blízkosti situované tovární muzeum je dílem stejného autora. Bylo dokončeno v roce 1973 a jeho podoba vychází z tvaru hlavy válce. Devatenáct metrů vysoká železobetonová skořepina dosahuje v přízemí průměru 20 metrů a v horní části dokonce dvojnásobného rozměru. Expozici prezentující historii společnosti shlédnou každoročně statisíce návštěvníků.

Snad nejcennějším hlediskem v mnoha směrech zajímavého projektu věže i muzea je fakt, že se staly nositelem firemní identity. Jejich originální podoba a svébytný design jsou vždy a všude jednoznačně spojovány se společností BMW. Nejen příznivci bavorského výrobce si tak mohou už šestatřicet let za jeho produkty představit konkrétní objekt i místo původu. Přirozeně se staly dominantami areálu a orientačními body širokého okolí. Dnes je doplňuje i nově otevřené mamutí zákaznické centrum BMW Welt.

Sloužím lidu!

1952     představení prototypu

1953     zahájení sériové produkce

1991     ukončení sériové produkce

Vývoj Pragy V3S byl zahájen v roce 1951 v projekční kanceláři národního podniku Praga. Dokončen byl v extrémě krátké době, dodání prvního sériového kusu v roce 1953 předcházelo pouhých dvacet měsíců. Jak dokládá její typové označení (V3S - vojenský třínápravový speciál), byla vyvinuta pro potřeby armády. Právě tato skutečnost měla zásadní vliv na její konečnou podobu.

„Vejtřaska“, jak se jí lidově přezdívá, je víceúčelovým nákladním automobilem střední velikosti. V současném světě už by leckomu mohla připadat komicky. Vězte ale, že v době vzniku patřila ke špičce a dodnes se dokáže poprat o místo na slunci s o dost mladšími kolegy. Je pověstná výjimečnou průchodností náročným terénem, dlouhou životností a nenáročnou údržbou. Snadno rozpoznatelná je pro svou podobu kabiny s charakteristicky krátkým čumákem a dveřmi otvíravími proti směru jízdy. Řešení interiéru je velmi spartánské.

Srdcem automobilu je vzduchem chlazený vznětový šestiválec Tatra o objemu 7412 ccm. Dává výkon 72 kW a je umístěný pod podlahou mezi řidičem a spolujezdcem. Spotřeba paliva se pohybuje v rozmezí 32 - 37 litrů na 100 km. Vynikající jízdní vlastnosti na nezpevněném povrchu jsou dosaženy díky třem poháněným nápravám, nízké pohotovostní hmotnosti a řadě originálních technických řešení. Stoupavost až 60%, brodivost 80 cm nebo překonání 40 cm vysoké kolmé překážky není pro automobil komplikací na cestě k cíli. Daní za tyto výtečné hodnoty bylo omezení maximální rychlosti na 60 km/h. Užitečná hmotnost v terénu je 3 tuny, na zpevněném povrchu dokonce úctyhodných 5 tun.

Nové „vetřiesky“ opouštěly domovskou montážní linku ve Vysočanech do roku 1961. K úplnému ukončení výroby došlo  až o dalších třicet let později v závodě BAZ Bratislava. Plánovaný nástupce se do výroby nikdy nedostal a tak Praga V3S setrvává ve výzbroji naší armády i po těžko uvěřitelných 55 letech. Plnohodnotná náhrada nebyla dosud nalezena. Ostatně nejsme výjimkou, součástí ozbrojených sil zůstává i na Kubě, v Lýbii, Sýrii, Chorvatsku …

Dodávána byla v mnoha různých provedeních a s nespočtem různých nástaveb. Pro své kvality je všestranně využívána i pro civilní účely. Vídat ji můžeme jako valník, skříňovou nástavbu, autojeřáb, sklápěč, cisternu na palivo nebo populární fekální vůz. Zajímavým řešením byla speciální pancéřovaná vojenská verze s protiletadlovým dvojkanónem, známá pod označením „ještěrka“. Heslo „sloužím lidu“ si Praga V3S vzala opravdu za své…